Vítejte na stránkách sboru Bratrské jednoty baptistů ve Zlíně!
Baptisté jsou křesťanskou církví s více než 400-letou historií. K baptistickým církvím se ve světě hlásí více než 100 miliónů lidí. Ono cizí slovo v názvu je z řeckého „baptizo“, což znamená „ponořit, křtít“ a připomíná, že baptisté od počátku chápou křesťanskou víru jako osobní vztah s Bohem, který je veřejně vyznáván ve křtu. Křest se vykonává ponořením, které vhodně vystihuje symboliku smrti a zmrtvýchvstání – smrti životu, ve kterém jsme byli sami sobě bohy a zmrtvýchvstání k novému životu, ve kterém vládne Ježíš Kristus.
Jsme společenstvím lidí, jejichž život byl radikálně změněn setkáním s Ježíšem Kristem. Nový život ve vztahu s Ním není snadný. Je to však život v jistotě, že člověk je smířen s Bohem, Bohem přijat a milován. Následování Kristova příkladu naplňuje, neboť je to cesta vedoucí k cíli. Je to život, který stojí za to žít.
Žijeme jako společenství lidí, které sjednocuje touha společně poznávat Krista a povzbuzovat se k životu podle Boží vůle. Toužíme sloužit druhým a šířit dobrou zprávu o tom, že Ježíš přijal trest za naše hříchy, aby nám skrze víru v Něj mohlo být odpuštěno. Pokud byste se chtěli o tomto životě dozvědět více, využijte zdrojů na těchto stránkách, nebo nás navštivte při pravidelných setkáních.
Sbor ve Zlíně působí již 75 let
V lednu 2024 uběhlo již 75 let od chvíle, kdy oficiálně vznikl samostatný zlínský sbor Bratrské jednoty baptistů. Sborová historie se však začala psát ještě o dvě desítky let dříve:
Duchovní práce ve Zlíně začala v roce 1925, kdy se mezi dělníky rozmáhajícího se obuvnického průmyslu začala formovat malá skupina baptistů. Vyhledávali kontakty se členy jiných protestantských denominací ve snaze uskutečňovat společná bohoslužebná shromáždění. Do Zlína začal dojíždět kazatel Adolf Zdráhal ze Vsetína – Rokytnice. Shromáždění se konala nejprve v mateřské škole na Letné, později v jedné z továrních místností firmy Baťa, kde se scházelo již asi 15 lidí. Postupně začaly přicházet do Zlína další baptistické rodiny, z nichž je nutné uvést především rodinu Aloise Výsmeka. Tento bratr dal později k dispozici svůj byt na ulici Dlouhá ke konání shromáždění. V roce 1927 předal Adolf Zdráhal rozvíjející se práci kazateli Cyrilu Burgetovi z Kroměříže, který sloužil ve zlínském sboru pravidelně jednou týdně až do roku 1930.
V červnu 1931 přichází z USA do Zlína kazatel Josef Shereda s celou rodinou a ujímá se další práce. V době jeho působení se shromáždění konala nejprve ve zlínském zámku, potom v Komenského škole (dnešní Klub 204). Oficiální název sboru byl Skupina baptistů ve Zlíně a v té době měl 25 členů. Bratr Shereda se vrátil do USA v roce 1938 v předzvěsti blížících se tragických událostí v Evropě.
V celém dalším období let druhé světové války sbor i přes mnohé nepříznivé okolnosti neochladl ve svém misijním úsilí. Pod tlakem vnějších událostí hledaly i jednotlivé protestanské skupiny ve Zlíně ekumenické sblížení a spolupráci, a tak vzniklo i pracovní sepětí baptistické skupiny se Snahou a Jednotou českobratrskou. V rámci misijního působení se shromáždění konala v dnešních zlínských částech, tehdy samostatných obcích, Malenovice, Mladcová a Kudlov. Přímo ve Zlíně pak v budově reálného gymnázia a v domácnostech rodiny Štromů a Palů. V průběhu války se místo scházení muselo víckrát změnit. Sbor však utrpěl pouze hmotné škody – při náletu na Zlín byly zničeny domy dvou rodin.
Po válce byl předsedou stanice zvolen Josef Konečný, který se velmi iniciativně ujal další práce. Oproti minulým letům se zlínská skupina postupně stávala stanicí kroměřížského sboru, s nímž díky tamějšímu kazateli Josefu Dvořákovi úzce spolupracovala. Od dubna 1946 se opět konala pravidelná shromáždění v prostoru reálného gymnázia a objevily se přirozené snahy začít budovat samostatný sbor. Byla také podána žádost o přidělení pozemku na stavbu modlitebny a založen stavební fond pro tento účel.
V roce 1947 přichází na výpomoc v době prázdnin student tehdejšího pražského semináře D. Průša. Za jeho přítomnosti bylo dne 10.8. opět založeno sdružení mládeže. Zlínská stanice měla v tomto roce 32 členů a neustávala ve své snaze stát se samostatným sborem s vlastním kazatelem. V říjnu 1948 byl zvolen kazatelem vznikajícího zlínského sboru Václav Zbořil, který tehdy sloužil v Bělé pod Bezdězem. Osamostatnění sboru bylo odsouhlaseno na sborové schůzi dne 16. ledna 1949.
Podmínky, do kterých přišel kazatel Zbořil, nebyly jednoduché. Sbor neměl byt pro kazatele, a proto až do roku 1963 musel bratr kazatel bydlet v podnájmech. Rovněž se nepodařilo získat vlastní bohoslužebnou místnost, a tak se od roku 1950 sbor scházel v kostele Českobratrské církve evangelické, kde měly svá shromáždění i další protestantské denominace. Za dobu služby bratra Zbořila se sbor rozrostl o 21 nových členů. Po odchodu Václava Zbořila do důchodu v roce 1971 působil ve sboru jako kazatel bratr Miloš Šolc. Období jeho pětiletého působení ve Zlíně je možno charakterizovat velkým misijním úsilím, snahou o podchycení mladých bratří a sester ve společenství. Po pěti letech mu byl odebrán komunistickými orgány souhlas s kazatelskou prací ve Zlíně.
V květnu 1976 přichází do zlínského sboru, zatím vedle svého zaměstnání technika, kazatel Jan Titěra z Brna. Pro kazatelskou službu byl zcela uvolněn v lednu 1977. I on však byl nucen dojíždět ještě více než rok z Brna, protože sbor stále neměl kazatelský byt. Nastěhováním rodiny bratra kazatele do družstevního bytu se tento vleklý problém vyřešil jen částečně. Proto bratr Titěra pokračoval v dlouho bezvýsledných jednáních s představiteli státní správy o možnosti zakoupení staršího objektu, který by se mohl přestavět na sborový dům. Tříleté úsilí bylo nakonec korunováno získáním souhlasu ke koupi staršího rodinného domku na Hluboké ulici. A tak více než po 50 letech života a služby získal sbor vlastní objekt. První shromáždění se zde konalo 4. července 1982. Na jaře dalšího roku začala rozsáhlá rekonstrukce a přístavba objektu, která si vyžádala náročných pět let obrovského pracovního úsilí především domácích bratří. Je třeba připomenout nevšední obětavost bratra Karla Mrliny, předsedy sboru, který byl po celou tu dobu „duší“ celé stavby. Slavnostní otevření nové modlitebny se konalo 18. září 1988. Součástí sborového domu byl konečně také byt pro kazatele a jeho rodinu.
Období po revoluci v roce 1989 je charakterizováno zápasem o využití všech nových možností k evangelizační práci i upřímnou snahou o budování biblicky zdravého křesťanského společenství. Probíhala úzká spolupráce s misijními organizacemi Operace Mobilizace, International Messengers, později s Křesťanskou akademií mladých – English Camps pro mládež. Sbor byl během necelých dvou let obohacen o 37 dalších bratří a sester, převážně z řad mladých. Počet členů se vyšplhal až na 130 a v neděli se z kapacitních důvodů musela konat dvě shromáždění po sobě. V roce 1997 založili členové sboru občanské sdružení Unie Kompas. Nejprve činnost UNKO zahrnovala preventivní přednášky na základních a středních školách, na které navazoval jednou týdně diskusní večer pro mládež – pod názvem T klub se setkání konala na sborovém domě. V roce 1999 sdružení získalo zázrakem do výpůjčky od Města Zlína budovu bývalé mateřské školky a během krátkého období rozšířilo svoji činnost. V současné době poskytuje 4 registrované sociální služby a pokračuje v preventivních aktivitách na školách, a to díky dlouhodobé podpoře Nadace Mezinárodní potřeby.
V roce 2002 sbor prošel těžkou zkouškou rozdělení společenství, kdy zhruba 30 bratří a sester odešlo do jiných zlínských denominací. Díky Bohu i tuto náročnou situaci sbor ustál a jeho život pokračoval z Boží milosti dál.
Bratr kazatel Jan Titěra ukončil své působení ve zlínském sboru po 27 letech, v roce 2003, aby se věnoval dalším službám v rámci celé BJB a následně také v Brněnské tiskové misii. Jako nového kazatele sbor zvolil jeho syna Marka Titěru, který do služby nastoupil v roce 2004 a věrně v ní se svou manželkou Lenkou a dětmi stál až do roku 2021. Z jeho iniciativy vznikla mimo jiné nová tradice sborových víkendů, kdy členové sboru společně tráví víkend v nějakém rekreačním středisku, a to při duchovním programu i aktivním odpočinku. Sbor finančně podporuje několik českých misionářů, kteří působí v České republice i v zahraničí.
I na sborovém domě se podepsal čas, a tak budova prošla postupně několika rekonstrukcemi. Na konci 90. let proběhlo zastřešení terasy, které umožnilo vznik dalších dvou místností ve 2. patře. Zásadní byla přestavba modlitebny v roce 2015. Sál byl rozšířen, a změnila se tak celá dispozice přízemí. V dalších letech následovaly dílčí opravy a rekonstrukce ve služebním kazatelském bytě.
Po odchodu kazatele Marka Titěry do Prahy sbor vedli starší sboru Josef Švirák, Martin Skoumal a Jiří Jadrníček. Zlínské společenství však usilovalo o nového kazatele. V březnu 2024 byl nový kazatel zvolen a do služby ve Zlíně nastoupí v září 2024. Z Boží milosti se tak začne psát nová etapa sborového života.